Slide background
Slide background

Pardubické úspěchy v ROB na ME mládeže v Norsku

me osloPřed vrcholem sezóny v seniorských a juniorských kategoriích v radiovém orientačním běhu na MS v Bulharsku, hostilo na začátku července norské Oslo žáky a dorostence v průběhu konání 17. Dorosteneckého mistrovství Evropy. Mezi těmi, kteří si vybojovali svou účast na této vrcholné akci byli i tři pardubičtí závodnici. V kategorii dorostenců reprezentoval Českou republiku Jakub Křen (15 let) a v mladší kategorii žáků si svou premiéru zažili sourozenci Jakub a Johana Klecovi (oba 11 let).

První soutěžní disciplínou byl sprint, který se do programu vrcholných soutěží zařadil teprve nedávno. V těchto mládežnických kategoriích jde o dosti náročnou disciplínu. Nárok je kladen nejen na rychlý běh, ale hlavně na rychlé a správné rozhodování. Jakákoli malá chyba závodníka odsune až do druhé poloviny výsledkové listiny. Tento závod však nezaskočil nejzkušenějšího z pardubické výpravy Jakuba Křena, který si s minimálním náskokem osmi vteřin před dalším českým reprezentantem Dominikem Šromem doběhl pro titul Mistra Evropy. Na stupních je ještě doplnil Dalibor Matoušek z Prahy. Johanka Klecová s minutovou ztrátou na bronzovou medaili obsadila krásné 5. místo.

Druhý den se běžel klasický závod v pásmu 144 MHz. Jestli-že je při sprintu třeba hodně zkušeností, o tomto pásmu to platí dvojnásob. V tomto závodě byl tentokrát nepřemožen dorostenec Dominik Šrom z Bílovic nad Svitavou, který společně s Jakubem Křenem vybojovali týmové stříbro.
Poslední závod se konal na klasické trati v pásmu 3,5 MHz. V kategorii mužů bývá tato disciplína pro české závodníky prestižní záležitostí, neboť na světových a Evropských šampionátech nenašli již 15 let přemožitele. Ani naši mladí se v Norsku neztratili. Jakub Klec vybojoval svou první individuální medaili, když doběhl na krásném třetím místě a společně se Samuelem Svatkem dosáhli na stříbro v týmové soutěži. Také Johanka příliš nezaostala za svým bratrem a svým šestým místem přispěla k týmovému stříbru.

Česká republika v konkurenci jedenácti Evropských států skončila na 2. místě za vítězným Ruskem s celkovým ziskem 16 medailí (2-8-6).

Zeptala jsem se našich reprezentantů:

Tak jaké to je stát na bedně na ME?
Johanka: Stát na bedně je pozitivní pocit, všichni vám potleskem dávají najevo, že se vám to povedlo.
Kubík: Super pocit.
Kuba: Je to super, ale ve chvíli, kdy je vyhlášení, si člověk ještě pořádně neuvědomuje co se stalo, vyhlášením totiž všechny pocity začínají. Nejkrásnější je sledovat reakce nejbližších lidí po tom, co se to dozvídají.

Největší pozitivní zážitek a největší smutek (vztek) na ME. Největší chyba?
Johanka: Největší zážitek je to jak vás celý váš tým podporuje, povzbuzuje a když potřebujete, se vším vám pomůže. Největší smutek byl z neúspěchu a smutku ostatních. Největší chyba byla moc se stresovat a neužívat si to.
Kubík: Fandit v cíli ostatním a stát na stupních vítězů. A největší chyba byly chyby v závodech.
Kuba: Největší pozitivní zážitek bylo rozhodně koukání na průběžné výsledky sprintu, a to přesně ve chvíli, kdy se za mým časem objevil '!', tedy že už mě nikdo na trati nemůže předběhnout. Následné radování se celého týmu nikdy nezapomenu. Nejhorší pocity jsem měl rozhodně ve chvílích, kdy jsem viděl na klasikách obsluhu, která byla pokaždé tak 50 metrů od kontroly, na tom nejviditelnějším místě široko daleko, ale kontrola zakopaná v největší díře a za křovím. To se mi dle rozborů stalo přesně na 6 z 10 kontrol, tedy spousta ztracených minut.

Nějaké rady či vzkaz pro čekatele na takovouto akci?
Johanka: Hlavně si to užijte a berte to jako normální závody, protože když se budete zbytečně stresovat tak se vám to tak nepovede.
Kubík: Když se vám na této akci něco nepovede, nebuďte smutní a věřte, že se vám to další den povede.
Kuba: Dělejte to, co vás baví a když to budete dělat pořádně, věnovat tomu svůj čas, myšlenky a naučíte se ovládat sami sebe. Přijde to samo. Důležité je soustředit se na budoucí úspěch a ne na neúspěch v minulosti.

Co dál?
Johanka: Po ME si užívejte radosti nejen z vašich, ale i z úspěchů ostatních.
Kubík: Těším se na další takové akce.
Kuba: Za kategorii M16, která je nejstarší kategorií v ŽDR běhám první rok. To znamená, že příští rok mě čeká ME na Slovensku. Splněný letošní cíl, dostat se v tvrdé konkurenci do Osla, nahrazuje cíl příštího roku, a to co nejlépe zaběhnout všechny mistrovské závody, a opět získat aspoň jednu individuální medaili.

Podporují nás

Městský obvod Pardubice II