Zimní oddílové soustředění 2019

zms2019
===== Pátek =====
Je to krásný pocit projít dveřmi chaty v Suchém Dole a vědět, že se celý víkend nemusím starat o nic jiného než trénink, pravidelné stravování a ostatní účastníky soustředění. Po dlouhé cestě nikdo nepochyboval, že je správným krokem okamžitě vytáhnout špekáčky a zasednout k opékání ke krbu. Po špekáčkové večeři přišel čas na všemožné společenské aktivity.


Prvně jsme řešili nové dresy. Po lehkém rozporu o férovosti hlasování o designu vyrobených dresů je Jitka s Martinou rozdaly. Dresy jsou vypnuté kolem ramen, zato poskytují štědrý prostor pro růst v oblasti břicha. Proč si Michal Klec objednal velikost pánské XXL?

Diskuse o designu dresů později večer vyústila v debatu o tom, jestli je vhodné, aby logem pro letošní mistrovství republiky konané Pardubickým oddílem poblíž Hradce Králové byl Pardubický kůň šlapající po mechu. Takovou diskusi už ale nelze brát tak vážně, bylo to dlouho po společenské hře plné rýmovaček, pantomimy a popisování známých osobností, čehož příkladem byl Davidův popis Adolfa Borna jeho přirovnáním k jinému, již méně pozitivně proslulému Adolfovi.

Krom diskuse o logu mistrovství republiky bylo náplní proběhlé členské schůze oddílu odhlasování oddílových směrnic o proplácení dopravy osobními automobily, struktuře vedení oddílu a dalších náležitostech. Členskou schůzí proběhla řada věcných námitek a když jsme se konečně shodli na počtu pohlaví, které budou rozlišovány oddílovými indexy běžců, byl už čas na stručnou diskusi o programu na zítřek a šlo se spát.

===== Sobota dopoledne =====
Dopoledne jsme strávili proběhnutím se na Hvězdu skalami pokrytými sněhem a ledem. Bylo to dobrodružné a bylo mírně překvapivé, že si nikdo neodnesl alespoň symbolické zranění. Počasí bylo jasné a vítr nefoukal, takže ve výsledku bych se to nebál označit za hodnotný příspěvek do tréninkového plánu.

Při obědě děti bleskově pohltily jeden hrnec čočkovky a utekly hrát Osadníky z Katanu ke stolu se stolním fotbálkem. Dospělí se s odhodláním usadili k dalším dvěma hrncům čočkovky, které utrpěly nevšímavostí šéfkuchaře a byly na nich chuťově znát lehké známky připálenosti. Nutriční hodnota čočkovky ovšem nebyla narušena a tak jsme se s ní také rychle poprali. Jediným neobvyklým jevem bylo, že jedení doprovázely netypicky elaborované degustační poznatky. Martin Šimáček se své pocity popelavosti pokusil popsat spojením "Kafe a Čočkovka" a Pard spotřeboval všechny zásoby česneku na chatě.

===== Sobota odpoledne ====
Odpoledne byl krásný orienťák s 15 kontrolami zasněnou krajinkou pokrytou sněhem, vrstevnicemi a smrčky. Ztvrdlá sněhová pokrývka, která se jednou za čas propadne a při pokusu o další krok skoro stáhne závodníkovi botu z nohy byla náročnou zkouškou.

Když se pak rychle setmělo a v lese zbyli ještě Tomáš Ráliš st. a Jáchym, už jsme tak zasnění nebyli a ani vyžádaný rychlý kurz aerobiku předcvičovaný Martinou Jansovou nás na dlouho nezahřál. Když jsme pak šli potmě zpátky do chaty, hřálo nás alespoň pomyšlení, že nejsme ti dva chudáci, co zůstali v lese a nyní si podle telefonického pokynu hlavní trenérnky musí najít cestu zpátky do chaty sami. Přežili.

Večerní program byl trochu zjednodušený. V poledne došlo pivo, tak jsme na večer nastalý úbytek kreativity vyřešili přechodem na víno. Pečená kuřata se zelným salátem byla ale výborná a děti konečně dohrály rozehrané Osadníky z Katanu a některé se dokonce i umyly. Ti starší se během partie Risku poučili o důležitosti světového míru - neustálý boj o světovou nadvlánu by totiž bez schopnosti přijmout rozumný kompromis nikdy neskončil.

Martin Šimáček dostal k narozeninám skladný práškový hasící přístroj. S pomyšlením na to, jakou náklonost k preventivnímu hašení práškovým přístrojem projevil na posledním Akademickém mistrovství, se nám nespalo lehce.

===== Neděle =====
"Kdo je Kristina Ringlová? Vizionářka? Médium? Podvodnice? Vrah, anebo oběť?"

Rozespalé výrazy u snídaně dávaly vědět, že se nikomu nedaří nalézt nadšení do tréninku tak snadno jako v sobotu. Poté, co Jitka zapáleně vylíčila legendu kaple v Ticháčkově lese, lokaci nedělního tréninku, která byla plná zvratů, životních osudů a bezpráví, všichni ožili zájmem o příběh.

Metodou zvolenou pro rozkrytí této palčivé záhady byla čtyřicetiminutová hra spočívající ve vyhledávání lístečků s obrázky zvířat a ovoce poschovávaných v určeném výseku lesa. Jakub Klec byl zpočátku velkým favoritem, když našel většinu svých lístečků během prvních pár minut hry. Nikdy už se asi nedozvíme, jak se jeho poslední lísteček dostal do krmelce, ve kterém ho i po opakované upřímné radě Jakuba Lněničky odmítl hledat. Pořadatelé ho tam nedali.

Závodníci byli ale s tréninkem spokojeni - i na tak malé ploše naběhali pár kilometrů a za důvod, že nikoho neunesl duch Kristiny Ringlové, byl označen fakt, že Johanka při jejím vyvolávání použila zkomoleného příjmení.

Špagety k obědu se dočkaly extra pozornosti šéfkuchaře, David dokonce své obvyklé stěžování si na to, že musí dojíst celý talíř nahradil stěžováním si na to, že si nemůže přidat, protože ještě nejedla druhá skupina.

Na závěr jsme se vyfotili před chatou v našich krásných nových dresech a jelo se domů.


Fotografie ze soustředění od Tomáše naleznete >>ZDE<<